|
|
Dětský čtenář a dětský básník pohledem současných oceněných básnických děl
Perglerová, Jitka ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Práce mapuje situaci současného dětského čtenářství. Všímá si činitelů, které působí na formování dětského čtenáře zvenčí (zejména rodina, škola a knihovny, projekty na podporu dětského čtenářství). Hlavní část práce je věnována rozboru současné poezie pro děti, u níž se zkoumá, jak může ovlivňovat čtenáře a motivovat ho k četbě. K rozboru textové složky byly jako reprezentativní vzorky vybrány knihy poezie, které získaly v letech 2013-2017 některou z ocenění Zlaté stuhy a Magnesii Litery, konkrétně Poetický slovníček dětem v příkladech, Všelijaké řečičky pro kluky a holčičky a Moře slané vody Radka Malého, Tetovaná teta Daniely Fischerové, Vynálezárium Robina Krále a Hlava v Hlavě Davida Böhma a Ondřeje Buddeuse. Při analýze ilustrací byla věnována pozornost vybraným knihám, které zvítězily ve výtvarné kategorii Zlaté stuhy a soutěže Nejkrásnější česká kniha roku a knihám reprezentujícím modelovou tvorbu nakladatelství Běžíliška, Meander a edice Raketa v nakladatelství Labyrint. Výtvarná složka byla analyzována u leporel Robina Krále Rekomando a Ferdinande! a leporela Petra Borkovce O čem sní, u knihy Hlava v hlavě a dále u tvorby Milady Rezkové a Lukáše Urbánka (knihy o Doktoru Rackovi) a Petra Nikla (především Slovohledě). Způsob provedení analýzy je vystavěn na charakteristikách implicitního...
|
|
|
Řeč obrazů (Obraz autora jako paratext v perspektivě kulturního transferu)
Králíková, Andrea ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Špirit, Michael (oponent) ; Kubíček, Tomáš (oponent)
Disertační práce "Řeč obrazů (Obraz autora jako paratext v perspektivě kulturního transferu)" se zabývá problematikou obrazu autora a způsoby jeho konstituování, a to v souvislosti s vázaností na kulturní prostor, v němž se utváří. Obraz autora je zasazován do kontextu paratextů a je pojímán jako paratextový jev, který má na jedné straně vliv na přijetí autorského textu a na straně druhé je vytvářen recenzním přijetím a mediálním děním kolem autorské osobnosti. Problematika obrazu autora je nahlížena v kontextu ostatních paratextů. Ty jsou považovány za kulturní jednotky, skrze které lze nahlížet kulturní prostor jako prostor sémiotický. Problematice přenosu (kulturního transferu), paratextům a samotnému obrazu autora jsou věnovány tři úvodní kapitoly vytvářející teoretická východiska disertační práce. Samotným jádrem práce jsou čtyři případové studie, které se zaměřují na čtyři rozdílné autorské typy v současné české literatuře (Jáchym Topol, Petra Hůlová, Jaroslav Rudiš, Miloš Urban), podrobují analýze jejich recenzní přijetí a mediální diskurs podílející se na tvorbě jejich autorského obrazu. Součástí těchto studií je i komparace s výraznými rysy recepce v německém jazykovém a kulturním prostoru. Klíčová slova: obraz autora, implikovaný autor, jméno autora, kulturní transfer, paratext, knižní...
|
|
|
Narativní analýza: Abšalómovský cyklus
Veselá, Jana ; Beneš, Jiří (vedoucí práce) ; Holubová, Markéta (oponent)
Výsledke é prá e je zjiště í, že arativ í a alýza je fu kč í přístup, který u ož í u hopit i li ký text v širší rá i. Po závěreč é shr utí výsledků arativ í a alýz lze s jistotou ří i, že te to teoreti ký rá e je fu kč í ástroje , dík ě už ůže e te t lépe u hopit, předevší dík porozu ě í hlu oký strukturá arativu. To platí i pro e egezi, při íž fu guje aratologi ko- a al ti ký rá e jako síto, skrz které eprojdou teologi k zatíže é výpovědi. Ni é ě právě t to výpovědi jsou dveř i, dík i ž ůže e do te tu vstoupit a určit základ í sděle í. Na druhé stra ě elze považovat aratologii za ko ple í u hope í starozáko ího te tu, protože dík í edokáže e odhalit, o vedlo reál ého autora k v tvoře í A šaló ovského klu, a a i z ela defi ovat, jaké požadavk vz áší i plikova ý autor a čte áře.
|
|
|
Nespolehlivost ve vyprávění
HAVLOVÁ, Zuzana
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku tzv. nespolehlivého vyprávění v literatuře, zabývá se otázkou jeho charakterizace a jeho určení. Předkládá několik teoretických výkladů nespolehlivosti, jež následuje analýza vybraných beletristických textů, demonstrujících danou problematiku na konkrétních případech. Na základě jednotlivých teoretických pohledů ukazuje, že nespolehlivost ve vyprávění provází názorová nejednota a celá řada rozdílných postojů, které způsobují, že literární díla mohou po aplikování různých kritérií spjatých s dílčími přístupy nabývat zcela odlišných interpretací, zároveň tím ovšem reflektuje dynamičnost, atraktivnost a pestrost této naratologické kategorie.
|
host ::
RSS.